Poprvé i posté
David Paulovich Escalona
Přeložili Eva Mánková a Karel Sýs
Ilustrace Josef Velčovský
Básnická sbírka Poprvé a posté je určena dospělým a vyšla v době autorovy diplomatické mise v České republice. David Paulovich Escalona je členem Národní asociace ekonomů Kuby, členem Národního svazu spisovatelů a umělců Kuby, nositelem čtyř vyznamenání udělených Státní radou Kuby, a také čestným členem Unie českých spisovatelů.
Básně Davida Pauloviche Escalony jsou silné jako kubánský rum, který doširoka otevírá naše žíly vedru, a sladké jako šťáva z plodů, jejichž jména ani neznáme a přece se jimi necháme ukolébat k dřímotě, v níž naše osvobozená obraznost vzlétá až na sám práh tajuplných souhvězdí zavěšených nad Karibským mořem.
Karel Sýs
Psaní je v širokém slova smyslu přenášením představ a pocitů. Dokážeme-li, aby naše dílo oslovilo čtenářovo srdce, přimělo ho k úsměvu nebo k slzám, dosáhli jsme naplnění našich snah.
Jako nejdůležitější pociťuji práci pro děti, vzhledem k možnosti mít na ně určitý vliv. Tito malí tvorové si zasluhují veškerého našeho úsilí a úcty. Ve světě, v němž se vše točí kolem násilí, jim musíme nabídnout alternativu, aby se mohly vnitřně utéci do příběhů, které je vzdalují od onoho zla, jež nás nahlodává.
Mé povídky pro děti jsou určeny i dospělým, kteří je někdy čtou a kteří zůstali v duši dětmi. Avšak k dospělým, kteří sní a ve svém nitru si uchovávají vlastní svět, se obracejí mé verše, snažící se vyjádřit uměleckou formou realitu, v níž žijeme, naše city, vzestupy, pády a především naděje.
David Paulovich Escalona
Praha
Praho, běžím ti vstříc
jako se milenec vrhá
vstříc první a jediné lásce,
navždy zasuté v paměti.
Jsi srdce Evropy,
tak jako včera i zítra,
tvůj tep rozechvívá dějiny.
Tomu, kdo prošlapal tvé ulice,
nesejdeš z očí ani mysli,
zárukou tvé krásy
je tvé mladistvé stáří.
Buď navěky živa, Praho,
tvůj jas ať tě neopustí.
Poutník nechť vychutná prchavou vášeň,
já – věrný milenec – však slibuji,
že se k tobě vrátím odkudkoli.
Hudba
Sladkým souzvukem
povznáší duši i ducha,
rozproudí tělo,
vibruje v buňkách,
táhne nás vzhůru jako vyšší bytost.
Hudba byla před člověkem,
vánkem čeřila listy,
paličkami deště bila do bystřin,
s ptáky trylkovala v hájích.
Pomocnice člověka
v lenosti i vzrušení,
v slastech i strastech,
ve zrodu i smrti.
Hudba je živel,
hraje s námi na pikanou,
češe hřebeny vln,
vlhčí rty milenek…
První vydání 2002, váz., formát 105x150 mm, 48 stran
|
|
